|
| |
|
| |
|
|
Dějiny kláštera Kladruby
Brasová, Alena Petra ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o dějinách kladrubského kláštera, o období založení a jeho vývoji v jednotlivých staletích. Dále jak se vyvíjel a měnil život v klášteře, ale i mimo něj a poukazuje na výjimečné architektonické dílo barokní gotiky od známých českých architektů Jana Blažeje Santiniho Aichela a Kiliána Ignáce Dientzenhofera.
|
|
|
Proměny církve v době nastupujícího osvícenství
Žezlo, Martin ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce Proměny církve v době nastupujícího osvícenství pojednává o pokračujících sporech mezi jednotlivými vyznáními v 18. století. Katolická církev, která je zpočátku vnucována všem poddaným i vrchnosti v říši římské, pomalu ztrácí svou dosavadní moc. Její moc nepřímou úměrou klesá v době, kdy se do Čech přes Německo a Itálii šíří Osvícenství. Mění úplně vše, na co bylo nějakým způsobem nahlíženo, a naopak vytváří mnoho nových poznatků. Osvícenství se objevuje již za císaře Karla VI., sice ne v takové míře jako u jeho dcery Marie Terezie, a už vůbec ne jako u jeho vnuka císaře Josefa II., který celou svou říši přetvořil podle svých osvícenských představ. Při těchto reformách dochází postupně k "osvobození" nekatolíků a ke zrušení nevolnictví. Církev se v takové době velmi tříští, vznikají nové pohledy duchovních na katolickou církev i na křesťanství samotné.
|
|
|
Dějiny kláštera Kladruby
Lexová, Alena ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Významná kulturní památka klášter Kladruby se nachází v západních Čechách, v okrese Tachov. Leží na trase z Plzně na Rozvadov, přesněji třicet kilometrů západně od Plzně a pět kilometrů jižně od Stříbra. Osudy obce i kláštera jsou pevně provázané. Středověk pro ně byl dobou rozkvětu a významnosti. K výraznému rozkvětu Kladrub přispěla výhodná poloha při norimberské zemské stezce a nalezení stříbrných rud v okolí. Proto již v roce 1230 Václav I. povýšil Kladruby na město, a tím získaly městská privilegia (jako třeba právo konat trhy, právo hrdelní a právo várečné) jako jedno z prvních sedmi sídel v Čechách. Díky bohatství stříbrných rud byla nedaleko od Kladrub koncem 12. století založena hornická osada Stříbro. Samotný klášter benediktinů, který je nejstarší v Čechách, byl založený roku 1115 přemyslovským knížetem Vladislavem I. Ten je zde také pochován, a je tak jedním z několika málo českých knížat pohřbených mimo Prahu. V období 12. až 14. století byl klášter jedním z nejdůležitějších článků církevní moci nejen v západních Čechách, ale i v celém království. Klášter sehrál významnou úlohu i v příběhu a tragédii Jana Nepomuckého. Václav IV. uvažoval o tom, že by v Kladrubech zřídil biskupství, aby omezil moc pražského arcibiskupství. Právě Jen Nepomucký mu to svým jednáním z pozice generálního...
|
|
|
Osvícenství a jeho vliv na duchovní a národní formování lidí v českých zemích 18. a 19. století
Karasová, Ivana ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o duchovním vývoji směřujícímu k národnímu sebevědomí v době osvícenství v českých zemích od počátku vlády Marie Terezie až do revolučního roku 1848. Osvícenství- evropský fenomén, který je charakteristický změnou myšlení, sebeuvědomováním se, ideou tolerance a emancipace člověka přispěl v důsledku reforem k zásadním společenským, politickým i církevním změnám. Tyto změny vycházejí nejen z filozofických vlivů, ale také z panovnických reforem za doby vlády Marie Terezie a především Josefa II. Tereziánský osvícenský katolicizmus a josefínský reformizmus plně nastartovaly cestu od osvícenství k liberalizmu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
|
|
Vojenští zběhové v době osvícenského absolutismu ve světle dokumentů Českého gubernia a dalších pramenů
Švehelka, Ondřej ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou vojenských zběhů z císařsko-královské armády v době osvícenského absolutismu, tedy za vlády Marie Terezie a jejích synů Josefa II. a Leopolda II. Na základě písemných i tištěných pramenů, vzniklých především z činnosti nejvyšších zeměpanských úřadů Království českého v tomto období, je podán výklad o otázkách trestání dezertérů, jejich limitovaného omilostňování a vzájemných výměn, k nimž docházelo mezi habsburskou monarchií a jejími spojenci. Pozornost je věnována rovněž přístupu státu k obyvatelům, kteří buď zběhům poskytli pomoc, anebo se naopak podíleli na jejich pronásledování a dopadení. Poslední část textu je zasvěcena seznamům vojenských zběhů, z nichž bylo možno vypracovat přibližný odhad počtu dezertérů, kteří svým původem pocházeli z Čech, a to s hlavním důrazem na sedmiletou válku, protože právě pro ni se tyto seznamy dochovaly v převážné většině. Klíčová slova vojenští zběhové, osvícenský absolutismus, osvícenské reformy, české gubernium, válka o rakouské dědictví, sedmiletá válka, Marie Terezie, Josef II.
|
|
| |
host ::
RSS.